Přežijeme základní školu?

31. října 2017 v 11:16 |  Alfovy postřehy

My věkem starší jsme, alespoň doufám, prošli základní školou. Máme nejrůznější vzpomínky, příjemné i ty méně příjemné a když nám někdo připomene léta ve školních lavicích, nejednomu z nás se vykouzlí na rtech úsměv a vzpomínky na nejvýraznější učitele a učitelky.

Učitelé jsou v podstatě odkázáni na memorování učebnice, se kterou daná škola pracuje. Na trhu je učebnic až přehnaně veliké množství. Od nejhorších k nejlepším a každá škola si tento žebříček hodnot postavila jinak.
A tak se stalo, že nejmenované vydavatelství přišlo s převratnou novinkou na nový, lepší styl výuky malých capartů, kterému udělalo tak masivní reklamu, že se protlačilo do na můj styl velkého množství základních škol.
Školy systém přijaly za platnou výuku a najely na nové metody už od prvních ročníků. Systém je založen jak bych tak řekla na rozvíjení intuice a práce s dostupnými informacemi, občas děti řeší problém minima informací. Občas si tak připadám já, jako rodič, kterému místo normálních žákovských knížek zavedli pouze elektronické po přihlášení na internet. Kde jsou ty časy, kdy jsem jako puberťačka schovávala před rodiči svojí žákuli ve snaze strčit jim ji k podpisu až ve správný okamžik. Ten ovšem nastal vždy přesně 3 minuty před odchodem do jejich práce. Tímto snaha o eliminaci bouřlivých scén byla úspěšná, rodič mi ve spěchu na ujíždějící autobus podepsal špatnou známku a nasrán odjel do práce. Tam během dne proběhla aklimatizace na špatné výsledky a v podvečer už byl doma klid. Ale zpět k systému nejmenovaného profesora.
Jistě si vzpomeneme všichni, jakým způsobem jsme se učili matematiku. Všichni známe násobilku, vzpomeneme na množiny..moje noční můra..ale po tom, co se učíme doma s naším potomkem, na ně ještě ráda vzpomínám.
Když naše ratolest nastupovala do první třídy, paní učitelka nás uklidňovala s tím, že vůbec nevadí, když si se zadanými úkoly z matematiky nebudeme vědět rady, že si vůbec nemáme připadat jako pitomci, že jednoduše máme do zadání napsat, že nerozumíme a ona to s dětmi probere.
Tedy v první třídě napsat do úkolu co dítě donese ze školy, že tomu nerozumím, říkala jsem si, že to se mi stát nemůže, že se to vždycky nějak vyřeší. Úspěšně jsme odolávali necelý půl rok.
Počty se učili pomocí jakéhosi krokování, kdy skákali po třídě málem panáka, pyramidky byly na denním pořádku a hadi osázeni čísly také. Tímto stylem jsme vydrželi do čtvrté třídy, kdy jsme na výuku matematiky rezignovali a v páté třídě nám přímo učitel matematiky dal najevo, že tento systém se s dítětem vůbec nemáme šanci učit. Jako by nám přímo řekl, že na to nejsme dost chytří :)
Tak netuším, jakou míru blbosti v nás zanechala základní, střední i vysoká škola, ale mám dojem, že naše ratolest, pyšnící se znalostí převodu čísel na kočky, psy a myši a ve vyšším stupni převodu na bilandské peníze a následně na čísla ze soustavy jedniček a nul, bude mít o mnoho větší problém v budoucím studiu, než my.
Systém totiž nepočítá s tím, že by dítě kdy základní školu opustilo, ba dokonce chtělo přejít na střední školu či vysokou.. Pokud by byl systém propracován, byl by na všech středních školách. Má kolegyně měla podobný problém s dcerou, kdy ji v páté třídě přesouvala ze školy s tímto systémem na školu s normálním studiem. Dítko bylo skoro celý rok ve třídě za blbečka a od učitelky, aby neměla tak špatné výsledky, měla zaveden zjednodušený režim. Během jednoho roku museli rodiče nadrtit normální styl výuky a do šesté třídy dítko jakžtakž zapadlo.
Toliko o matematice, v jiných vědách např. ve vlastivědě je tomu podobně. Člověk by očekával nějaké souhrnné informace, ze kterých se dá čerpat materiál k učení. Ne, zde je vše formou otázek, ale ouha.... odpovědi chybí.. A tak si dítě musí sednout k počítači, pustit internet a všechno si hezky vygůůůglit. Nehledě na nesystematičnost výuky. Studujeme s dítkem české a moravské kraje, pročítáme, respektive snažíme se vyhledávat informace o jihočeském kraji, otočím stránku a tam se dočtu o komunismu. Otočím další stranu, ejhle, zde středočeský kraj, otočím a kouká na mě hlava Hitlera.
Možná jsme ještě nevyzrálí na tento způsob výuky, nebo naopak staří, že ho nechápeme a v době, kdy se děti snažíme od počítačů vyhánět a nutíme je otevírat knihy a čerpat informace v knihovnách, mi přijde nový systém, kdy de facto musí pracovat s internetem od počátku učení zvláštní.
Každý ať si vytvoří vlastní názor, nikomu nic nevnucuji, možná mě naopak děti, kteří touto výukou prošli, příjemně překvapí.

P.S. to nic nemění na tom, že jsem v knihovně zakoupila obyčejnou učebnici fyziky a na kvalitně zpracovanou knihu, kde je vše vysvětlené od A po Z nedám dopustit 😊
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama